Publikováno
· Autor: Zdeněk Hejzlar · Pod kapotou · Základy · 3 min čtení
Obsah článku
Kolega vám pošle projekt a vy netušíte, jak má vypadat databáze? Nebo jste po měsíci zapomněli, proč má tabulka zrovna tyhle sloupce? Přesně tomu předcházejí migrace. V Laravelu je to způsob, jak popsat strukturu databáze v kódu — a mít ji tím pádem i ve verzování přes Git.
K čemu migrace jsou
Migrace je PHP soubor, který říká „vytvoř tuhle tabulku" nebo „přidej tenhle sloupec". Když ho spustíte, změna se provede; když se něco pokazí, dá se vrátit zpět. Výhoda je jasná:
- Struktura databáze je popsaná v kódu, ne v hlavě jednoho člověka.
- Každý v týmu si stejnou databázi postaví jedním příkazem.
- Změny mají historii — vidíte, kdy a proč sloupec přibyl.
První tabulka
Novou migraci vygenerujete Artisanem. Pojmenování napovídá, co dělá:
php artisan make:migration create_clanky_table
Uvnitř definujete sloupce ve dvou metodách — up() změnu provede, down() ji vrátí:
public function up(): void
{
Schema::create('clanky', function (Blueprint $table) {
$table->id();
$table->string('nazev');
$table->text('obsah')->nullable();
$table->boolean('publikovano')->default(false);
$table->timestamps();
});
}
public function down(): void
{
Schema::dropIfExists('clanky');
}
Metoda id() vytvoří automaticky rostoucí primární klíč, timestamps() pak dvojici sloupců created_at a updated_at, které si Laravel udržuje sám. Přípona nullable() znamená, že sloupec může zůstat prázdný, default() nastaví výchozí hodnotu. Z těchto pár stavebních kamenů poskládáte drtivou většinu tabulek.
Spuštění a případný návrat zpět zvládnou dva příkazy:
php artisan migrate
php artisan migrate:rollback
Příkaz migrate spustí jen ty migrace, které ještě neproběhly — Laravel si pamatuje, co už aplikoval. rollback naopak vrátí poslední dávku zpět zavoláním metody down(). Právě proto se vyplatí down() psát poctivě, i když ji možná nikdy nepoužijete.
Úprava existující tabulky
Novou tabulku nikdy neupravujte přepsáním staré migrace — vytvořte novou. Přidání sloupce vypadá takhle:
public function up(): void
{
Schema::table('clanky', function (Blueprint $table) {
$table->string('url_slug')->unique()->after('nazev');
});
}
Jeden důležitý detail: když ve Laravelu sloupec měníte přes change(), musíte uvést všechny jeho původní vlastnosti, jinak se ztratí. Když u url_slug zapomenete na unique(), index zmizí. Proto změny vždy zkontrolujte a promyslete, jestli se u nově přidaného sloupce nehodí i index pro rychlejší vyhledávání.
Na co si dát pozor na produkci
Příkaz migrate:fresh zahodí celou databázi a postaví ji znovu — na vývoji skvělé, na produkci katastrofa. Na ostrém serveru proto:
- používejte jen
php artisan migrate --force, nikdyfreshanirefresh; - před nasazením si udělejte zálohu databáze;
- velké změny nad plnou tabulkou testujte předem, ať nezablokujete provoz.
S migracemi úzce souvisejí seedery a továrny. Seeder naplní databázi výchozími nebo testovacími daty, továrna umí vygenerovat smyšlené záznamy pro vývoj i testy. Doporučuju je od začátku vytvářet spolu s modelem — jednak si tím ověříte, že tabulka dává smysl, jednak máte čím naplnit prázdný web, když ho někdo nový staví od nuly. Pár řádků navíc, které se mnohonásobně vrátí.
Buďme upřímní: u malé osobní stránky si s tímhle hlavu lámat nemusíte. Jakmile ale máte reálná data uživatelů, je opatrnost na místě.
Až budete mít tabulky hotové, přijde na řadu čtení a zápis dat — pěkně to navazuje článek Eloquent vztahy prakticky. Ať už stavíte drobný web, nebo větší systém, poctivě vedené migrace vám ušetří spoustu zmatků při každém dalším nasazení.
Potřebujete pomoct s návrhem databáze nebo s migrací staršího webu na Laravel? Napište mi, ozvu se obratem.