Publikováno
· Autor: Zdeněk Hejzlar · Pod kapotou · Výkon · 3 min čtení
Obsah článku
Načítáte na každé stránce stejný seznam kategorií z databáze, i když se mění jednou za měsíc? Přesně tady pomáhá cache. V Laravelu si výsledek pomalé operace uložíte stranou a příště ho vrátíte okamžitě, bez dotazu.
K čemu je cache
Cache je dočasné úložiště pro data, jejichž výpočet něco stojí — dotaz do databáze, volání cizího API, náročná agregace. Místo abyste je počítali znovu a znovu, spočítáte je jednou a uschováte:
- Stránka se načte rychleji, protože odpadne opakovaná práce.
- Odlehčíte databázi i externím službám.
- Ušetříte tam, kde platíte za počet volání API.
Kam se data ukládají, řídí ovladač. Pro začátek úplně stačí ovladač souborový nebo databázový — nic dalšího instalovat nemusíte. Jakmile ale řešíte vyšší návštěvnost, sáhne se obvykle po nástroji Redis, který drží data v paměti a je bleskově rychlý. Hezké na Laravelu je, že kód píšete pořád stejně; ovladač přepnete v konfiguraci a vaše volání Cache::remember() zůstane beze změny. Můžete tedy začít jednoduše a vyměnit úložiště až ve chvíli, kdy to provoz opravdu vyžaduje.
Základní použití
Nejpohodlnější je metoda remember(). Řeknete klíč, dobu platnosti a funkci, která data spočítá, pokud v cache ještě nejsou:
use Illuminate\Support\Facades\Cache;
$kategorie = Cache::remember('kategorie', 3600, function () {
return Kategorie::orderBy('nazev')->get();
});
Druhý argument je doba platnosti v sekundách — po jejím uplynutí se hodnota spočítá znovu. Klíč (první argument) je jmenovka, pod kterou data najdete; volte ho tak, aby byl jednoznačný a nekolidoval s jiným záznamem. U dat vázaných na konkrétní položku do klíče přidávám i její ID, například kategorie.15.
Poprvé se dotaz provede a výsledek se uloží na hodinu. Dalších tisíc návštěvníků už dostane data z cache. Ručně se dá pracovat i takhle:
Cache::put('klic', $hodnota, 600);
$hodnota = Cache::get('klic');
Cache::forget('klic');
Nejtěžší část: zneplatnění
Existuje známý vtip, že v programování jsou jen dva těžké problémy — pojmenování proměnných a právě zneplatnění cache. A je na tom kus pravdy. Když upravíte kategorii, ale zapomenete cache smazat, uživatelé uvidí starou verzi. Proto cache mažu vždy tam, kde se data mění:
public function update(Kategorie $kategorie, array $data): void
{
$kategorie->update($data);
Cache::forget('kategorie');
}
Doporučuju držet se jednoduchého pravidla: co ukládám do cache, u toho hned vím, kde ji zase promažu. Jinak vzniknou těžko dohledatelné chyby, kdy „web ukazuje staré údaje". Kde je to možné, volím raději krátkou dobu platnosti — pár minut — místo mazání na deseti místech. Trocha zpoždění bývá menší zlo než rozsypaná logika zneplatnění po celém projektu.
Kdy cache nenasazovat
Buďme féroví: cache není lék na všechno. U dat, která se mění každou vteřinu (stav skladu, ceny na burze), vám nesprávně nastavená cache spíš uškodí. A pokud je stránka pomalá kvůli N+1 problému, opravte nejdřív ten — cache by jen zamaskovala špatně napsaný dotaz.
Cache je jeden z nástrojů, kterým řeším rychlost webu; širší pohled najdete v článku optimalizace výkonu Laravel aplikace. Berte ji jako třešničku na dobře postaveném backendu, ne jako záplatu. Nasazená s rozmyslem ale dokáže z pomalé stránky udělat svižnou během chvíle, a to bez jediného zásahu do designu.
Máte web, který se pod náporem návštěvníků zadýchává? Napište mi a najdeme, co zrychlit.